Proč je nutné zavést horní míru u dravých ryb?
V posledních letech rapidně ubylo v našich vodách dravých ryb. Příčin může být několik. Někde je to hojným výskytem predátorů jako je kormorán a vydra. Jenže v mnoha případech mohou za úbytek dravých ryb sami rybáři. Trochu i nevině a za podpory rybářského řádu, který jim umožňuje ponechat si 2ks dravých ryb na vycházku. U okounů je to místy i 7 kg bez minimální míry.
Tedy se často stává, že pár rybářů dokáže menší revíry dravých ryb zcela zbavit. V revíru, kde poté nejsou dravé ryby se následně mnění rybí obsádka. Hlavně přemnožením drobných nedravých ryb. Hejnovité ryby jako okoun nebo candát, dokážou svým počtem drobné nedravé ryby úspěšně redukovat. A zvlášť štika má navíc schopnosti plnit jakousi zdravotní policii, kdy loví staré a nemocné ryby. A tak zabraňuje mezi rybami rozmnožování nemocí.
Štika je vůbec vůči zdravému prostředí v revíru nenahraditelným prvkem. Navíc dokáže svojí velikostí „zastrašit“ vydry, norky nebo jiné živočichy živící se rybami. Není to až tak, že by je dokázala ulovit, ale vydra se v pudu sebezáchovy revíru, kde jsou velké štiky obloukem vyhne. Protože by riskovala zranění. V přírodě totiž i malé zranění může znamenat uhynutí. Důkazem tak jsou i u nás revíry, kde je obsádka ponechána vlastnímu osudu. A predátoři se u takových revírů nevyskytují. Naopak revíry, které štiky postrádají, tak dokážou vydry bez problému vyplenit.
Na slovo tedy přichází zavedení horní míry. Pomůže to?
Z mého pohledu by za jistých okolností pomohlo. A není to jen vůči nežádoucím predátorům, ale i vůči přirozenému rozmnožování. Přeci jenom dolní míra štiky 50cm je pro rozmnožování nedostačující. Tak jako u candáta nebo okouna, který sice již na mnoha místech dostal dolní míru 20 - 25 cm. Což je pro záchranu této ryby skvělý počin, ale stále jsou revíry, kde okouni míru nemají a jsou omezeni pouze max. váhou 7kg na vycházku. A tak tam, kde byl okoun v hojnosti. Dnes na některých revírech tuto nádhernou rybu nepotkáte.
V mnoha zemích je právě kvůli tomu zavedena horní míra. Zvlášť u štik, kdy již po generace místní vědí, proč je musí ve svých vodách ochraňovat. Často se pak setkáte s mírou 50-75 (80) cm, kdy ryby pod a nad, se musí při ulovení vrátit nazpět. Velké ryby mají i tu výhodu, že se dokážou instinktem úspěšně vyhýbat nástrahám a tak se nechytají tak často. A jsou svými rozměry odolné i vůči náletům kormoránů, volavek, potápek a jiných rybožravých ptáků.
Mezi rybáři je rozšířeno mnoho polopravd.
Třeba, že velké dravé ryby nejsou již plodné a nedokážou se rozmnožovat. Ryba je plodná po celé své délce života. A v přírodě jde o přirozený výtěr, který funguje jinak než umělý odchov. Proto při tření potkáte velké jikrnačky. Nebo hnízdo hlídající stářím pošramocené candáty. Vesměs jde o dospělé „zkušené“ ryby.
Jedním z argumentů proti je i ten, že se dravé ryby vyžerou a zůstanou tam jen ty velké. Přírodní koloběh funguje i v těch nejdrsnějších podmínkách, takže kde jsou velké jsou i malé. Tohle ví každý zkušený hospodář. Vše však záleží na správném vyvážení rybí obsádky. A od toho se odvíjí i to, že si mnoho rybářů myslí, že jim velcí dravci budou žrát vysazené násaďáky.
Pokud je v revíru vyvážený poměr dravci vs. nedravé ryby (plotice, slunky, perlíni, hrouzci aj.), tak se o násadu nikdo bát nemusí. Jenže třeba právě hrouzek a slunka. Rybky, které jsou díky své hojnosti pro dravce tou nejlepší potravou. Ryby bez kterých by neměl být žádný revír, ve kterém plavou dravé ryby. Ryby, které se dokážou rozmnožit i několikrát do roka. Jenže právě slunka a hrouzek byl na mnoha revírech nešetrným hospodařením vyhuben. Některým, ale tento stav není lhostejný. A tak tam, kde hrouzek byl a už není. Pokouší se o jeho návrat vysazováním. Mnohde úspěšně.
A v poslední řadě často slýchávám, že postupem času přece ryby zdegenerují a zakrní. Nezakrní, nezdegenerují. Velikost ryb je závislá na úživnosti revíru, tedy dostatečném množství drobných rybek. Velikost ryb je i závislá na tom, jestli jde o jikrnačky, které bývají u ryb větší a mohutnější. Příkladem mlíčňák u štiky doroste cca 50-70cm. Jikrnačka 80-90cm a více. Ale jen výjimečně 100+. Tedy každá jikrnačka není geneticky obdařena dorůst magických rozměrů. A tak je to všeobecně i u jiných ryb.
Zavedení horní míry by z jisté části pomohlo přirozenému výtěru. A tak usnadnění doplňování rybí obsádky samovolným rozmnožováním.
Vím, zní to jednoduše, ale ono to možná jednoduché i je …