Horní míra dravých ryb

Proč je nutné zavést horní míru u dravých ryb?

V posledních letech rapidně ubylo v našich vodách dravých ryb. Příčin může být několik. Někde je to hojným výskytem predátorů jako je kormorán a vydra. Jenže v mnoha případech mohou za úbytek dravých ryb sami rybáři. Trochu i nevině a za podpory rybářského řádu, který jim umožňuje ponechat si 2ks dravých ryb na vycházku. U okounů je to místy i 7 kg bez minimální míry.

Tedy se často stává, že pár rybářů dokáže menší revíry dravých ryb zcela zbavit. V revíru, kde poté nejsou dravé ryby se následně mnění rybí obsádka. Hlavně přemnožením drobných nedravých ryb. Hejnovité ryby jako okoun nebo candát, dokážou svým počtem drobné nedravé ryby úspěšně redukovat. A zvlášť štika má navíc schopnosti plnit jakousi zdravotní policii, kdy loví staré a nemocné ryby. A tak zabraňuje mezi rybami rozmnožování nemocí.  

Štika je vůbec vůči zdravému prostředí v revíru nenahraditelným prvkem. Navíc dokáže svojí velikostí „zastrašit“ vydry, norky nebo jiné živočichy živící se rybami. Není to až tak, že by je dokázala ulovit, ale vydra se v pudu sebezáchovy revíru, kde jsou velké štiky obloukem vyhne. Protože by riskovala zranění. V přírodě totiž i malé zranění může znamenat uhynutí. Důkazem tak jsou i u nás revíry, kde je obsádka ponechána vlastnímu osudu. A predátoři se u takových revírů nevyskytují. Naopak revíry, které štiky postrádají, tak dokážou vydry bez problému vyplenit

Na slovo tedy přichází zavedení horní míry. Pomůže to?

Z mého pohledu by za jistých okolností pomohlo. A není to jen vůči nežádoucím predátorům, ale i vůči přirozenému rozmnožování. Přeci jenom dolní míra štiky 50cm je pro rozmnožování nedostačující. Tak jako u candáta nebo okouna, který sice již na mnoha místech dostal dolní míru 20 - 25 cm. Což je pro záchranu této ryby skvělý počin, ale stále jsou revíry, kde okouni míru nemají a jsou omezeni pouze max. váhou 7kg na vycházku. A tak tam, kde byl okoun v hojnosti. Dnes na některých revírech tuto nádhernou rybu nepotkáte.

V mnoha zemích je právě kvůli tomu zavedena horní míra. Zvlášť u štik, kdy již po generace místní vědí, proč je musí ve svých vodách ochraňovat. Často se pak setkáte s mírou 50-75 (80) cm, kdy ryby pod a nad, se musí při ulovení vrátit nazpět. Velké ryby mají i tu výhodu, že se dokážou instinktem úspěšně vyhýbat nástrahám a tak se nechytají tak často. A jsou svými rozměry odolné i vůči náletům kormoránů, volavek, potápek a jiných rybožravých ptáků.   

Mezi rybáři je rozšířeno mnoho polopravd.

Třeba, že velké dravé ryby nejsou již plodné a nedokážou se rozmnožovat. Ryba je plodná po celé své délce života. A v přírodě jde o přirozený výtěr, který funguje jinak než umělý odchov. Proto při tření potkáte velké jikrnačky. Nebo hnízdo hlídající stářím pošramocené candáty. Vesměs jde o dospělé „zkušené“ ryby. 

Jedním z argumentů proti je i ten, že se dravé ryby vyžerou a zůstanou tam jen ty velké. Přírodní koloběh funguje i v těch nejdrsnějších podmínkách, takže kde jsou velké jsou i malé.  Tohle ví každý zkušený hospodář. Vše však záleží na správném vyvážení rybí obsádky. A od toho se odvíjí i to, že si mnoho rybářů myslí, že jim velcí dravci budou žrát vysazené násaďáky.

Pokud je v revíru vyvážený poměr dravci vs. nedravé ryby (plotice, slunky, perlíni, hrouzci aj.), tak se o násadu nikdo bát nemusí. Jenže třeba právě hrouzek a slunka. Rybky, které jsou díky své hojnosti pro dravce tou nejlepší potravou. Ryby bez kterých by neměl být žádný revír, ve kterém plavou dravé ryby. Ryby, které se dokážou rozmnožit i několikrát do roka. Jenže právě slunka a hrouzek byl na mnoha revírech nešetrným hospodařením vyhuben. Některým, ale tento stav není lhostejný. A tak tam, kde hrouzek byl a už není. Pokouší se o jeho návrat vysazováním. Mnohde úspěšně.

A v poslední řadě často slýchávám, že postupem času přece ryby zdegenerují a zakrní. Nezakrní, nezdegenerují. Velikost ryb je závislá na úživnosti revíru, tedy dostatečném množství drobných rybek. Velikost ryb je i závislá na tom, jestli jde o jikrnačky, které bývají u ryb větší a mohutnější. Příkladem mlíčňák u štiky doroste cca  50-70cm. Jikrnačka 80-90cm a více. Ale jen výjimečně 100+. Tedy každá jikrnačka není geneticky obdařena dorůst magických rozměrů. A tak je to všeobecně i u jiných ryb.

 

Zavedení horní míry by z jisté části pomohlo přirozenému výtěru. A tak usnadnění doplňování rybí obsádky samovolným rozmnožováním.

Vím, zní to jednoduše, ale ono to možná jednoduché i je …

Přemysl Čejp Bejs Fish

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení